Historie Grand-Am Série
Grand-Am Road Racing byla americká automobilová závodní série, která se zaměřovala na vytrvalostní závody sportovních vozů. Byla založena v roce 1999 a podporována Daytona Motorsports Group. Její nejprestižnější událostí byl Rolex 24 at Daytona, jeden z nejvýznamnějších vytrvalostních závodů na světě.
Grand-Am byla přímým konkurentem American Le Mans Series (ALMS), a proto byla v roce 2014 sloučena s ALMS pod novou sérii nazvanou IMSA WeatherTech SportsCar Championship, která dnes představuje nejvyšší úroveň vytrvalostních závodů v Severní Americe.
Cíl Grand-Am Série
Cílem závodů Grand-Am bylo dokončit závod v co nejkratším čase, přičemž vítězem se stal tým, který po stanoveném časovém limitu (např. 24 hodin) ujel nejvíce kol. Závody byly založené na výdrži, strategii pit-stopů, týmové spolupráci a schopnosti řídit v různých podmínkách.
Pravidla Grand-Am Série
- Vytrvalostní závody – délka závodů se pohybovala od dvou hodin až po 24 hodin (Rolex 24 at Daytona).
- Více tříd vozů – závodily různé kategorie, jako Daytona Prototype (DP) a Grand Touring (GT).
- Střídání jezdců – každý tým měl 2–4 jezdce, kteří se museli střídat během závodu.
- Strategie pit-stopů – týmy musely správně načasovat výměny pneumatik, tankování a střídání jezdců.
- BoP (Balance of Performance) – série používala systém vyvažování výkonu, aby různé vozy měly podobnou rychlost a konkurenceschopnost.
Prostředí Grand-Am Série
Závody Grand-Am se konaly na okruzích v Severní Americe, včetně Daytona International Speedway, Watkins Glen, Road Atlanta a dalších. Traťové podmínky se měnily v závislosti na počasí, což přidávalo další výzvu pro jezdce i týmy.
Počet účastníků
V závodech Grand-Am se účastnilo 20–50 vozů, rozdělených do několika tříd. Každý tým měl minimálně dva a maximálně čtyři jezdce, kteří se střídali během závodu.
Vybavení a technika
- Daytona Prototype (DP) – speciálně navržené závodní vozy s vysokým výkonem a aerodynamickou účinností.
- Grand Touring (GT) – vozy založené na produkčních modelech, upravené pro vytrvalostní závody.
- Bezpečnostní výbava – povinné byly ochranné přilby, nehořlavé kombinézy, rukavice a obuv.
- Telemetrie a rádiová komunikace – týmy sledovaly výkonnost vozu a dávaly instrukce jezdcům.
Bodování v Grand-Am Série
- Body se udělovaly na základě umístění v závodě – čím lepší umístění, tím více bodů.
- Samostatné bodování pro jezdce, týmy a výrobce – každý závod měl vliv na celkový šampionát.
- Bonusové body za vedení v závodě a nejrychlejší kola.
Jak dosáhnout vítězství v Grand-Am Série
Úspěch v Grand-Am vyžadoval kombinaci rychlosti, strategie a konzistence. Klíčové faktory zahrnovaly:
- Správná strategie pit-stopů – minimalizace času v boxech byla zásadní.
- Konzistentní časy na kolo – vytrvalostní závody nevyhrává nejrychlejší vůz, ale ten nejspolehlivější.
- Spolupráce jezdců – všichni členové týmu museli být konzistentní a efektivní.
- Správná správa pneumatik a paliva – efektivní využití zdrojů bylo klíčem k úspěchu.
Jiné názvy pro Grand-Am Série
Grand-Am byla v roce 2014 sloučena s American Le Mans Series (ALMS) a vznikla nová soutěž IMSA WeatherTech SportsCar Championship. Přesto se o Daytona Prototypes a dalších vozech z této éry stále mluví jako o Grand-Am autech v historických závodech a vzpomínkách fanoušků.
Zdroje: https://chatgpt.com/