Historie boulderingu
Bouldering vznikl jako tréninková metoda pro horolezce, kteří chtěli zlepšit svou sílu a techniku na krátkých úsecích skal. První zmínky o boulderingu pocházejí z 19. století ve Francii, kde lezci začali trénovat na velkých balvanech v oblasti Fontainebleau. Postupně se bouldering osamostatnil jako samostatná disciplína sportovního lezení a stal se populární i na umělých stěnách.
V roce 1998 se konalo první mistrovství světa v boulderingu a od té doby si sport získal celosvětovou popularitu. Na olympijských hrách v Tokiu 2021 byl bouldering součástí kombinovaného formátu sportovního lezení a ukázal svou dynamičnost a technickou náročnost.
Cíl soutěže
Naším cílem je vylézt co nejvíce boulderových problémů s co nejmenším počtem pokusů. Každý boulder vyžaduje kombinaci síly, techniky, flexibility a strategického plánování pohybů.
Pravidla boulderingu
- Lezení probíhá na nízkých stěnách (max. 4,5 metru) bez lana.
- Cílem je dosáhnout TOP chytu, který je umístěn na vrcholu každého boulderu.
- Každý boulder má definovaný zónový chyt, který se počítá jako dílčí bod, pokud se ho lezec dotkne a udrží.
- Lezec má omezený čas (4–5 minut) na vyřešení každého boulderu.
- Počet pokusů se sčítá – méně pokusů znamená lepší skóre.
- Vítězí lezec s nejvíce TOPy, případně s nejvíce dosaženými zónami při shodě bodů.
Lezecká stěna – prostor pro bouldering
Bouldering se provozuje na umělých nebo přírodních stěnách:
- Umělé boulderingové stěny jsou vysoké kolem 4–4,5 metru a mají velké dopadiště (tzv. boulderová žíněnka).
- Přírodní bouldering probíhá na skalních balvanech nebo nízkých skalních útesech.
- Každý boulder má specifické barevně označené chyty, které určují trasu lezení.
Počet účastníků
Bouldering je individuální sport, ale existují týmové soutěže:
- Individuální závody – každý lezec se snaží vylézt co nejvíce boulderů v daném čase.
- Týmové soutěže – výsledky jednotlivých členů týmu se sčítají.
- Kombinované formáty – na olympiádě byl bouldering součástí kombinace s lezením na obtížnost a rychlostním lezením.
Vybavení lezce
Každý bouldrista potřebuje:
- Lezecké boty – přilnavé boty s citlivou podrážkou pro přesné pohyby na chytech.
- Magnesium – prášek na ruce pro lepší úchop a snížení pocení.
- Bouldermatka (při venkovním boulderingu) – přenosná žíněnka pro bezpečné dopady.
- Pohodlné sportovní oblečení, které umožňuje volný pohyb.
Bodování a vítězství
- Každý vylezený boulder znamená TOP a nejvyšší bodové hodnocení.
- Dosažení zóny (mezičlánku boulderu) přidává dílčí body.
- Lezec s nejvyšším počtem TOPů vyhrává.
- Pokud mají dva lezci stejný počet TOPů a zón, rozhoduje počet pokusů – méně pokusů znamená lepší umístění.
Jak dosáhnout vítězství?
Vítězství v boulderingu závisí na kombinaci síly, techniky a strategie. Klíčové faktory úspěchu jsou:
- Výbušná síla, protože některé bouldery vyžadují dynamické skoky.
- Přesná technika nohou, která pomáhá minimalizovat únavu rukou.
- Strategické plánování – lezec musí rychle analyzovat trasu a volit optimální pohyby.
- Schopnost číst chyty a správně rozložit váhu.
Jak se boulderingu říká jinak?
Bouldering je mezinárodně známý pod stejným názvem „bouldering“. Mezi lezci se neformálně říká „bouldrování“ nebo „problémy“ (pro označení jednotlivých boulderových tras). V přírodním lezení se často používá termín „outdoor bouldering“, zatímco v hale se hovoří o „indoor boulderingu“.
Bouldering je jedním z nejdynamičtějších a nejkreativnějších lezeckých sportů, který spojuje sílu, vytrvalost a důvtip při řešení složitých pohybových sekvencí.
Zdroj: https://chatgpt.com/